Můžu utéct kamkoliv, ale před sebou samým se neschovám...

Říjen 2017

Má to cenu!

18. října 2017 v 16:58
Říkáš si, že nejdeš volit, protože jeden hlas stejně nic nezmění? Co může změnít jeden hlas? Možná nic. Ale teď si uvědom, kolik lidí si to řekne, kolik lidí nevolí někoho, kdo je pro ně třeba jen menší zlo. A teď se podívej, kolik pravověrných voličů jde volit. Idioty, jako je Babiš a Pitomio, kolik lidí jde volit komunisty. A to chceš? Chceš snad aby to tady vypadalo jako za totáče, kdy se lidi báli projevit svůj názor, byla nesvoboda a celkově to stálo za hovno? Nechceš? Tak zvedni zadek a plav volit!

Nevíš, koho volit? Tak vol někoho, kdo Ti nevezme svobodu, rozhodneš se příště.

Btw, sorry jako, že takhle veřejně projevuji svůj názor na určité politiky, ale jak proboha někdo může mít kladný názor na zloděje, lháře a lidi, kteří omezovali a omezují svobodu slova a svobodu celkově? Žijeme přece v demokratickém státě, nebo snad ne?

A teď mi už stačí jen doufat, aby mi na dveře nezaklepala StB a nevzala si mě do cely předběžného zadržení :D

Mějte se hezky a pokud můžete, běžte volit!
Mike
:D

Happy feeling

16. října 2017 v 20:33
Ahoj,
dneska mám úplně strašně moc dobrou náladu, protože se snažím dát dohromady mé nejlepší dva přátele a víte co? No víte co? Ti dva jdou v neděli na rande a já z toho jsem uplně strašně šťastnej. Jo, asi jsem blázen, ale no a?

Dobře, teď už kapku vážně. Můj život šel do... no všichni si domyslíme kam, protože jsem ztratil člověka, na kterém mi strašně moc záleželo. Asi to tak ale má být, neboť se láska vytratila a bylo to poněkud sebedestruktivní. No, končím ve vrtání se v minulosti, kterou stejně nezměním a napíšu něco o tom, co se děje teď.

Mimotoho, že dávám do kupy lidi, které mám strašně rád, tak zase začínám žít. Ne, že bych do teď nežil, ale konečně se i můj, poněkud karcinogenní, zdravotní stav lepší, takže jsem se vrátil tam, kde to naprosto miluju. Na tatami v bílém kimonu, makám jako šroub, abych dohnal to, co jsem za posledních pár let mírně zameškal. Teda, ne, že by mi to šlo nějak skvěle, víceméně hned ze startu jsem si hnul s krční páteří, ale to se za chvilku zpraví.

No, a taky můj obrovský dík patří člověku, kterého beru jako svou sestru, neboť to byla právě ona, kdo mě neváhal podržet ve chvílích, kdy jsem myslel, že už to lepší nebude. A taky jí patří obrovský dík za to, že mě seznámila s jednou hrozně super mega fajn slečnou, která se mi poněkud líbí a u které doufám, že tohle nečte :D. Ne, že bych jí své sympatie nedokázal projevit, ale po přečtení tohoto článku by si mohla myslet, že jsem cvok. I když vlastně to jsem...
No, neva...

Mějte se krásně
Mike